O mé sbírce čtyřlístků

Čtyřlístky. Jetel s genetickou mutací. Symbol štěstí opleten několika pověrami. Mnoho lidí si sem tam zahořekuje: "Nikdy jsem žádný nenašel." Osobně si myslím, že je problém v těch lidech. Nehledají. Kdo nehledá, nemůže najít. Čtyřlístky jsou všude kolem nás. Je jich mraky. Stačí jen otevřít oči. Možná duši. A během chviličky budete mít celou kytici těch kouzelných kvítků.

Vidím je odjakživa. Všude. Kdykoli se mi zachce. Pamatuji si, když jsem venčila psíka a přemýšlela, co koupit za dárek kamarádce k narozeninám. Proč kupovat čokoládu, kterou sní. Proč kupovat bižuterii nebo kosmetiku, které má hodně... Co takhle něco originálnějšího, něco magického... Čtyřlístek! Mrknu a vidím. Trhám a večer předávám. A tak to bylo pokaždé. Pak jsem je trhat přestala. Každý v mém okolí totiž už nějaký vlastnil.

Máma mi před asi dvěma měsíci vnukla nápad: "Zužitkuj své "umění". Začni čtyřlístky zakomponovávat do manuální činnosti." Přemýšlela jsem o tom jen chvíli a řekla si: "Proč ne!"

A tak mi na mysl začalo chodit spousty nápadů a já více či méně trávila chvíle venku se zabodlým pohledem v trávníku. Šlo to lehce. 2-3 čtyřlístky. Teď je můj průměr 15. A to jen při necelé hodince se psem. Některé už ani netrhám, protože jsou třeba ožrané...

Přemýšlela jsem, jak naložit s těmi "opuštěnými", které nenajdou uplatnění ve výrobku a ani je nikomu nevěnuji. A tak vznikla "Velká kniha štěstí". Jedná se o obyčejnou tenčí knihu s prázdnými listy. Bez textu, bez ničeho. Tam se od 7. 4. 2014 spěšně lisují a lepí. A až bude plná a někdo bude to štěstí potřebovat, třeba ji dostane.

V rubrice "úlovky" pak budu vkládat fotky z hledání a nějaké povídání. Abyste mi věřili, že si tam ten 4. lísteček nepřilepuju. :)