Já a... David Švehlík

Davida Švehlíka mám ve svých nejoblíbenějších už nějakej ten pátek. Vedu o něm blog, FB stránku a tak nějak se díky němu cítím jako pubertální nevyspělá osoba.

Setkat se mi s ním povedlo celkem 2x - obě setkání byla moc milá a já na ně doteď ráda vzpomínám.

1. září 2013 jsem s kamarádkou G. vyrazila na Deštivé dny na letní scénu Divadla Ungelt. Po představení jsme jako správné pubertální fanynky (G. totiž zbožňuje Richarda Krajča) číhaly u brány. Nějaký hodný pracovník divadla nás poslal na místo jiné, že tady by nám prý D. s R. vyklouzli. Po pár minutách skutečně přišli a fotili se na jevišti s nějakými slečnami.

Nervózně jsme se vydali je také požádat a společnou fotku. Neměla jsme čas a nechtěly jsme je ani zdržovat, takže jsme se s G. dohodly, že já se vyfotím jen s D. a ona jen s R. Pozdravili jsme se (já začala rudnout, blednout, omdlívat... kolena se mi podlamovala... :D). R. s D. byli připraveni vedle sebe s námi zapózovat - oba nejdnou, ale G. nekompromisně zavelela: "Káťa s Davidem, já s váma!" Oba se začali smát, já vyšplhala na prkna, co znamenají svět a nesměle se D. přitulila.

Byl to úžasné, původně jsem se takového setkání bála, protože jsem si netroufala odhadnout, jaký David bude. Velice mile mě překvapil. Máma to pak doma okomentovala: "Tak sis na něj konečně sáhla, co?" :D

Druhé setkání proběhlo o půl roku později - v květnu 2014...

28. 5. 2014 jsem vyrazila s J. na Platonov je darebák! Po představení jsme okupily dveře, ze kterých vycházejí herci. Trvalo to asi 15 minut a objevil se David. Nevím proč, ale tentorkát jsem byla opravdu hodně nervózní a děsně se mi klepaly ruce.

Předala jsem mu dárek, poprosila o fotku a poděkovala mu za představení. Vypadal celkem potěšeně, řekl mi, že jsem hodná (jůů) a zapózoval. I když jsem ze začátku byla z té fotky celkem v rozpacích, nakonec jsem ji jako profilovku na FB měla dost dlouho a hrozně jsem si ji oblíbila.