Chinaski

Chinaski je česká poprocková skupina, kterou pod názvem Starý Hadry založil Michal Novotný (Malátný) a jeho spolužák Pavel Grohman. O dva roky později se k nim přidali spolužáci Michala z DAMU - Petr Rajchert a Jiří Seydlet.

V roce 1994 se kapela přejmenovala na Chinaski a vydávají stejnojmenné album. V září 1995 pustili do světa svůj první klip - Pojď si lehnout.

Druhá deska Dlouhej kouř kluky proslavila a stejnojmenná písnička se stala nejhranější v rádiu. Díky tomu zíkala kapela několik nominací v Cenách akademie. Díky další desce - 1. signální jsou nominováni na Výroční cenu České akademie populární hudby, kde se umístili na 3. místě. od té doby vydali ještě několik dalších řadových alb, dvě bestovky, Autopohádky a DVD.

V roce 2008 přišli o bubeníka Pavla, který zemřel při autonehodě. Mají na svém kontě plno ocenění - Slavíky, Anděly, ceny Óčka...

Chinaski patří k mým oblíbencům už nějaký ten pátek. Pasivně jsem je poslouchala snad odjakživa, pak jsem na střední navštívila 2x jejich koncert a v roce 2008 se stala členkou fanclubu, který mi umožnil poznat nejenom další fanoušky, ale především samotnou kapelu.

Mám za sebou slušnou řádku navštívených koncertů i soukromých akcí. Odnesla jsem si několik přátelství a zažila nevídaná dobrodružství.

Tenhle letáček z koncertu, který je už pěkně starej, jsem zakoupila na Aukru. V současné době v kapele z těchto lidí hraje už jen Michal Malátný a František Táborský.

Aukro je moje oblíbený portál, nakupuji tam celkem často a když se nudím, tak tam chodím jen okukovat. :) Jednou jsem sehnala mix CD Chinaski za pár korun a mezi nimi i podepsaný Movie Bar. Byla jsem moc ráda, protože bubeníka Pavla Grohmana jsem bohužel osobně nikdy nepoznala.

První kartu, na které je podepsaný i Pavel jsem sehnala u nějaké slečny sběratelky, která si také vedla blog. Pamatuji si, že jsem ji poslala 12 známek a pak napjatě očekávala, jestli podpisovka dorazí. A dorazila. :) Také už po Pavlově smrti.

Mé první osobní setkání s Michalem Malátným proběhlo na konci roku 2008. Vyrazila jsem s P. do Rock Café na představení Šampionky. Když byl konec, popadla jsem z jednoho stolu zapomenutou propisku a zašla ho poprosit o podepsání lístku. Byl moc milej a vykali jsme si. :D Hrozně jsem se styděla.

První větší setkání s celou kapelou proběhlo na jaře 2009. Autopohádky jsem už znala, fanclub nás vzal na generálku, ale nenašla jsem tam odvahu někoho oslovovat. V Písku jsem si tedy zašla na autogramiádu, na programu mi chybí podpis Kužiho. No a potom Ondra Škoch zorganizoval focení s celou kapelou, to bylo moc milé. :)

Další Autopohádky proběhly v Praze na konci dubna. S bráchou jsme si také vystáli frontu. Pak jsem se fotila s Ondrou a na konec jsme si odchytli i Michala. Ten byl dobře naladěný a nešetřil vtípkama. Dokonce ho i zajímaly výsledné fotky. :)

V létě 2009 proběhl Slezina v Chomutově, kde se nás sešlo několik 10. Byla to první "přespávací" Slezina. Moc jsme se na ni všichni těšili a myslím si, že předčila očekávání.

Mé oblíbené fotky s Michalem a Ondrou jsem si přivezla na Okoř, kde jsem vyškemrala od každého podpis i s věnováním. Když tak o tom přemýšlím, budu muset vyvolat i zbytek kapely, ať to mám komplet... Jinak první fotka vznikla na Avon pochodu, druhá na Kamenčáku na Slezině a ta poslední na kavárně POTMĚ, kde hrál Michal s Ondrou. :)

Dvoják v Lucerně byl super, byla jsem 25. i 26. Druhý den jsme pak chvíli kecali s Ondrou, tak jsem ho poprosila o podpis na vstupenku. :)

Ro 2010 byl taky velmi plodný. Kapela vydala album Není na co čekat a fanclub byl pozván na generálu turní. Krátce před tím jsem šlohla tenhle plakát. Klukům se můj "hrdinský" čin líbil. :)

Na jednom ze Slavičím mejdanu jsem neodolala a nechala si podepat vstupenku přímo od Michala, který si k nám zrovna přisedl a byla s ním sranda.

Podepsané tričko jsem si koupila přímo na stránkách kapely. Měla jsem ho 2x na sobě a teda, jeden podpis se mi trošku mázl (včetně červené barvy)... Jsem z toho trochu zklamaná a teď mám strach ho vymáchat v ruce...

Nové CD Rockfield jsem si nechala od celé kapely podepsat na Slavičím mejdanu v roce 2014. Michala potěšila pochvala, Ondrovi jsem svěřila i která jedna skladba mě neoslovila. Z povedeného večera jsem si odnesla i trsátko přímo od Michala.